„Na svatého Vavřince čtyři řepy do hrnce,“ říká jedna ze srpnových pranostik. Znáte ty další?
5. 8. 2021 Historie a zajímavosti
Na počasí dnes dokážeme většinou jen nadávat, naši předci z něj ale vyvozovali nejen aspoň orientační předpověď na následující období roku, ale i to, jaká bude úroda. Vzhledem k tomu, jak jsou v poslední době předpovědi mnohdy nepřesné, můžeme si z pranostik vzít něco i v současnosti.
Když se pomalu ale jistě blíží podzim
K srpnu dnes přistupujeme k jako ryze letnímu měsíci. Prázdniny jsou v plném proudu, a i když se nám dny již trochu krátí, stále si užíváme slunečních paprsků. V minulosti ale lidé nezapomínali na červencové rčení „Svatá Anna, chladna z rána“, od 26. 7. se pomalu připravovali na blížící se podzim a žádná velká vedra už nečekali. Z toho také vycházela většina srpnových pranostik, jak píše na webu Pranostik.cz. V nich se převážně upínali k tomu, aby byla dobrá úroda a přežili tak díky ní období zimy. Protože jak říká jedna z pranostik: „Co srpen neuvaří, to už září nedosmaží.“ Velké naděje v něj ale stejně nekladli, jak dokládá další pranostika: „Co červenec neuvaří, srpen nedopeče“.
Mohlo by vás zajímat
Nastává čas žní
Většina srpnových pranostik se tak týká obilí a žní. Vždyť i název měsíce, jak je doloženo v knize Tradinář Moniky Kindlové a Martiny Boledovičové, je odvozen od slova srp a odkazuje k tomu, že srpen byl měsícem žní a kosení. Srpen vždy býval ve znamení bouřek a těch se hospodáři právem obávali, jak říká pranostika z 6. 8. „Na Proměnění Páně se nemá navážet obilí do stodol a do stohů, aby nevyhořely a aby hrom neuhodil.“ Již o den později na svatého Kajetána „otvírá se stodol brána“. Velké naděje se upínaly i k Romanovi (9. 8.). Pokud v ten den bylo jasno, slibovalo to dobrou úrodu. Na svatého Vavřince 10. srpna se vařily brambory, jak dokládá pranostika: „Na svatého Vavřince - hop zemáky do hrnce.“ Stejně tak se dělaly již pokrmy ze zelí a také řepa. Odtud pochází pranostika "Na svatého Vavřince čtyři řepy do hrnce". Víc brambor pak ještě zajistil svatý Roch 16. 8. Stačilo jen, aby zapršelo: „Prší-li, je týden po svatém Rochu bramborů každý den trochu.“ Nejen na brambory se ale světec zaměřoval, postaral se i o úrodu hrachu.
Důležitou součástí jídelníčku našich předků byly i houby, které se sušily na zimu. V srpnu je ale zřejmě moc nacházet nechtěli, protože se obávali, že to přinese tuhou zimu, takže vznikla pranostika „Moc hub srpnových - moc vánic sněhových“. Den svatého Sebalda, tedy 19. 8., kdy má dnes svátek Ludvík, slavili všichni včelaři, neboť mohli vybírat med. Pokud bylo hezky a slunečno 23. 8., věřilo se v dobrou úrodu jablek, neboť: „Svatá Teklička doslazuje jablíčka.“ Na svatého Bartoloměje 24. 8. se vysévalo žito, když ale v ten den foukalo, znamenalo to „polámané ovsy“. Pokud přinesl Bartoloměj bouřky, lidé věřili, že dozraje dostatek ovoce, déšť pak ale nebyl žádoucí 29. 8.: „Když na den Stětí svatého Jana prší, velikou zkázu ořechy trpěti mají.“
Co Vavřinec zajistí vinařům?
Srpen byl významným měsícem hlavně pro vinaře, jak se píše i v knize Medardova kápě od Jana Munzara. První láhev mladého vína sice mohli otevřít až 11. 11. na svatého Martina, samozřejmě ale byli zvědaví a zajímalo je, co je čeká, a zda se mohou těšit na kvalitní sklizeň. Vzhledem k tomu, že patronem vinařů je svatý Vavřinec, vztahuje se hodně pranostik právě k jeho svátku, tedy k 10. srpnu. Pokud v ten den bude hezky, mělo by se právě vydařit i víno. Musíme proto jen doufat v dostatek sluníčka a žádný déšť. Věřilo se také, že pokud vinař už v ten den najde na vinici zralý hrozen, bude „hojnost dobrého vína“. Aby si mohli vychutnávat kvalitní víno, požadovali vinaři pěkné počasí i po svatém Bartolomějovi (24. 8.)., protože jak říká poslední pranostika: „Krásně-li o Bartoloměji, vinaři se smějí.“
Témata
Recepty k tomuto článku
Mohlo by vás zajímat
Související obsah
Celestýnské nudle
Celestýnské nudle patří mezi tradiční rakouské zavářky do polévky a své příznivce si našly i v našich kuchyních. Jejich příprava je velmi jednoduchá.… Číst více
Cordon bleu
Původ cordon bleu bychom našli ve Francii. Připravuje se z kvalitního telecího masa, které se naplní šunkou a sýrem s modrou plísní, popř. jiným… Číst více
Drobenka (pekařská)
Drobenka je žitný pekařský kvas, zahuštěný do téměř sypké podoby. Jeden díl kvasu (kvásku) zahustíme 1,5 - 2 díly žitné mouky. Vzniklou tuhou hmotu… Číst více
Javorový sirup
Javorový sirup je sladidlo, získávané z mízy javorů navrtáním kmenů a zachycováním vytékající šťávy. Je jedním z tradičních severoamerických výrobků,… Číst více
Přečtěte si Zobrazit více
Svatá Markyta velí: „Lidé, okopávejte zelí!“ Poznejte červencové pranostiky našich předků
Škoda kapky, která přijde na zmar: Jak dlouho vydrží otevřené víno v lednici?
Panádlová neboli žebrácká polévka: O typickém jídle chudých se psalo už v Rychlých šípech
Náhodný recept Zobrazit více
Nejnovější recepty Více
Kuřecí kořeněná stehna pečená na zelenině
Přidáno před 20 hodinami
Makovec za hubičku (z domácí pekárny)
Přidáno před 20 hodinami
Naložené ředkvičky
Přidáno 15. 5. 2024 21:05
Červená čočka s rajčaty a špenátem s masem i bez
Přidáno 15. 5. 2024 07:48
Tarhoňa s mletým masem a zeleninou
Přidáno 14. 5. 2024 12:27
Nudlové těsto z domácí pekárny
Přidáno 14. 5. 2024 10:19